O dřevu
Mohlo by Vás zajímat:
- Proč se dřevo vrátilo na výsluní?
- Jaké je složení dřeva?
- Vlastnosti dřeva
- Tvrdost dřeva
- Vysychání dřeva
- Nabídka dřeva na trhu
- Měkké X tvrdé dřevo
- Porovnání různých typů dřevin
- Jak se měří a balí palivové dřevo?
Dřevo je jako základní druh biomasy považováno za obnovitelný zdroj energie. Tento tradiční zdroj energie využívají lidé po celou dobu historie, ale nedávná minulost přála spíše uhlí, plynu či elektřině. Dnes zažívá dřevo renesanci. Zejména krby se běžně stávají doplňkovým zdrojem tepla v novostavbách i nízkoenergetických domech. V mnoha domácnostech najdeme moderní kotle na palivové dřevo.
Proč se dřevo vrátilo na výsluní?
Hlavní důvod návratu je třeba vidět v dostupnosti dřeva v našich podmínkách, a tedy i v příznivé ceně. Vytápění dřevem je z dlouhodobého pohledu nejlevnější způsob získávání tepla. Ceny energií rostou a nedá se předpokládat, že by tomu bylo v blízké budoucnosti jinak. Palivové dřevo, ale i moderní ekopaliva na bázi dřeva (dřevěné pelety a brikety) budou proto nadále zajímavou alternativou k ostatním palivům.
Jaké je složení dřeva?
Dřevo je hmota organického původu a ve složení převládá celulóza, která tvoří až polovinu dřevní hmoty. Dalšími základními složkami jsou hemicelulózy a lignin (obě 20 – 30 %). Pro spalování je z ostatních organických látek podstatný např. obsah pryskyřice (vyšší výhřevnost) nebo alkaloidů (betulin obsažený v březovém dřevě zvyšuje jeho zápalnost). Anorganické látky tvoří po spálení popel a tuzemské dřeviny jich obsahují méně než 1 % (exotické dřevo až 5 %). Voda je ve dřevě zastoupena v různém množství a pro účinnost a kvalitu hoření dřeva je to klíčová složka.
Vlastnosti dřeva
Mezi hlavní vlastnosti dřeva z hlediska spalování patří tvrdost a výhřevnost, kterou ovlivňuje výše zmíněný obsah vody – vlhkost dřeva. Tuzemské dřeviny můžeme rozdělit do 5 tříd tvrdosti – přehled tříd tvrdosti s výčtem dřevin obsahuje následující tabulka. Výhřevnost dřeva je množství tepla (udávané v MJ) vzniklého spálením 1 kg dřeva. Při vlhkosti 25 % se výhřevnost dřeva pohybuje v intervalu od 12 do 14 MJ/kg, což jsou hodnoty srovnatelné s hnědým uhlím.
Tvrdost dřeva
| Třída tvrdosti | Typ dřeva | Dřeviny |
|---|---|---|
| 1. třída | velmi měkké | smrk, borovice, vrba, topol |
| 2. třída | měkké | modřín, bříza, olše, vrba jíva |
| 3. třída | středně tvrdé | platan, kaštan, líska |
| 4. třída | tvrdé | dub, buk, jasan, habr |
| 5. třída | velmi tvrdé | dub pýřitý |
Vlhkost dřeva kromě výhřevnosti ovlivňuje i tvrdost a objemovou hmotnost. Platí, že vlhčí dřevo má nižší výhřevnost i tvrdost, naopak jeho objemová hmotnost je větší. Čerstvě vytěžené dřevo má přibližně 50% vlhkost, velmi nízkou výhřevnost (asi 8 MJ/kg) a vysokou objemovou hmotnost (nad 500 kg/m³). Po dvou letech klesá vlhkost dřeva k doporučované hranici 20 % a dostatečné výhřevnosti (viz výše). To znamená, že letos zakoupené „čerstvé“ dřevo nejlépe poslouží za 2 roky.
Vysychání dřeva
Pokud dřevo nevysychá přirozenou cestou (na vzduchu) minimálně dva roky, mohou při spalování nastat potíže. Nejen že vlhké dřevo hůře hoří, dochází také ke zvýšené tvorbě sazí a dehtu, tedy ke znečištění spalovacího prostoru a kouřovodu. Přestože uměle lze dřevo prosušit i pod hranici 20 %, pro potřeby vytápění není takový proces potřebný. Nižší vlhkost mají jen ekopaliva na bázi dřeva (dřevěné pelety a brikety), kde se vlhkost pohybuje kolem 10 %.
Nabídka dřeva na trhu
V nabídce řady firem figuruje často položka palivové nebo krbové dřevo. České normy stanovují, že palivové dříví musí splňovat především požadavek na procentuální podíl hniloby (maximálně 70 %), popř. musí nést jiné známky poškození, jako je např. pokřivení, sukovatost apod. Palivové dřevo nabízené pro vytápění domácností má většinou podíl hniloby nižší, zejména pokud jde o dřevo určené ke spalování v krbech (hniloba 5 až 20 %).
Palivové dřevo rozlišujeme podle toho, z jakého typu dřeviny pochází, a podle tvrdosti – listnaté, jehličnaté; tvrdé, měkké. Dřevo jehličnanů najde uplatnění zejména v kotlích, pro krby je vhodnější listnaté dřevo. Na trhu je k dostání i směs listnatého a jehličnatého dřeva. Tvrdé dřevo slouží k vytvoření stabilního a dlouhotrvajícího žáru, měkké dřevo je vhodné pro zapalování a v případě, že chceme rychle vyhřát vytápěný prostor.
Měkké dřevo
- nejčastěji jehličnaté dřevo (ale i lípa nebo topol)
- obsah pryskyřice – vhodné pro třísky na podpal
- hoří rychle, jiskří, kouří
Tvrdé dřevo
- většinou listnaté dřevo vhodné do krbu
- hoří stabilně a dlouho, nejiskří
- vhodné i na vaření (tvoří žhavé uhlíky)
Tvrdé listnaté dřevo je vyhledávané pro krby především proto, že hoření nedoprovází prskání typické pro jehličnany (podle obsahu pryskyřice), a také proto, že hoří dlouho. Přestože má jehličnaté dřevo díky obsahu pryskyřice vyšší výhřevnost, je méně oblíbené právě kvůli zmíněnému prskání a jiskření. Do krbů jsou z různých důvodů vhodné i některé druhy měkkého dřeva. Březové dřevo má výbornou zápalnost, takže hoří i při vyšší vlhkosti. Smrkové dřevo nepotřebuje k vysušení dlouhou dobu, spalovat ho lze efektivně už po roce vysychání.
Porovnání různých typů dřevin
Srovnáme-li dřeviny podle základních vlastností, nejkvalitnějším palivem je dubové dřevo. Jde o tvrdé až velmi tvrdé dřevo, které má dobrou výhřevnost a nízkou vlhkost. Srovnatelnou kvalitu má dále buk, habr nebo jasan. Cenově se jedná o nejdražší druhy dřevin, zejména pokud jsou dodány tříděné, ve směsi bývají levnější.
Měření a balení dřeva
Při měření dřeva se používají nejčastěji pojmy plnometr (kubík dřeva), prostorový metr sypaný a prostorový metr rovnaný. Plnometr odpovídá objemu 1x1x1 m vyplněnému dřevem bez mezer, pro účely prodeje dřeva se tato jednotka neužívá. Nejčastěji se setkáme s jednotkou prostorový metr sypaný, což je volně sypané dřevo (polena či štěpiny) bez skládání do krychle 1x1x1 m. Pokud je dřevo srovnané a uskládané do krychle o hraně 1 m, jde o prostorový metr rovnaný (nutno počítat s vyšší cenou).
